Lodnický lament
Ročníky:
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Já Emuž když jsem se Dnarodil, na Gbludnej Dkámen Emšláp
a do školy mocD nechodil, i Gtak je Dze mě Emchlap
velký dusno, který Dnad hlavou mi Gdoma DviseEmlo
to drsnejm chlapům Dnesvědčí, já Gťuk si Dna čeEmlo
ref.:
EmHou, Dhou, Ghou, Dhou,G jóDhóhó Emhóó
MáEmma mě doma držela a Dtáta na mě dřel
já moh jsem jít i študovat, jen Gkdybych Dtrochu Emchtěl
voženit se, vzít si ňákou Dtrajdu copatou
a za její lásku platit Gcelou vejplatou, Dhó Emhou
A tak do krčmy jsem zašel a uslyšel ten žvást
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast
a tak ihned jsem se nalodil na starej vratkej křáp
kde kapitán byl ožrala a řval na nás jak dráb
ref.
Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a lodníci se sázeli, kdo přežije ten krach
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas
a první byl náš kapitán, kdo měl korkovej pás
ref.
Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví
a nikomu se nechtělo do vody ledový
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl
ref.
Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv
na loď nikdy víc už nevlezu, to nemůžete chtít
teď lituju a vzpomínám, jak jsem se mohl mít
ref.